Slovník - vysvětlení pojmů

Aerobní – procesy probíhající v přítomnosti volného kyslíku.

 Aktivovaný kal
– směsná kultura mikroorganismů (volně suspendované organismy a jejich vločky), která vzniká při biologickém čištění odpadních vod.

Akumulovat  – shromažďovat, uschovávat.

Amoniak (NH3)
– bezbarvý plyn dusivého zápachu a svíravé chuti (čpavek).

Anaerobní
– procesy probíhající v nepřítomnosti vzduchu, resp. jakéhokoliv dostupného elementárního kyslíku (spojeno s existencí anaerobních bakterií).

Anorganické látky
– chemické sloučeniny neobsahující uhlík s výjimkou oxidů uhlíku, uhličitanů a kyanidů.

Anoxický
– bez přítomnosti elementárního kyslíku, avšak značná část aerobních organismů využívá kyslík vázaný v dusičnanech a dusitanech (spojeno s existencí fakultativních bakterií).

Bakterie
– po virech nejjednodušší jednobuněčné organismy o velikosti buněk vytvářející kolonie, nemají vytvořené pravé buněčné jádro, buněčná hmota je rozptýlena, množí se dělením.

Balastní vody  – vody zřeďující odpadní vody.

Biofilm
– kultura mikroorganismů, která vytváří tenkou vrstvu na podložním materiálu.

Biologické vločky  – velké shluky mikroorganismů.

BSK
– biochemická spotřeba kyslíku, vyjadřuje obsah biologicky rozložitelných organických látek ve vodách, BSK5 (BSK za 5 dní) = cca 0,87 BSK7 (BSK za 7 dní). Hodnota BSK5 představuje množství rozpuštěného kyslíku spotřebované za 5 dní mikroorganismy při biochemickém rozkladu organických látek.

Bytnění aktivovaného kalu
– zvyšování výskytu vláknitých mikroorganismů a s tím spojené zhoršování separovatelnosti aktivovaného kalu provázené vzrůstem kalového indexu (KI) nad hodnoty 200 ml/g.

Denitrifikace  – redukce dusičnanů (nitrátů) na plynný dusík.

Dešťová voda
– voda z dešťových a sněhových srážek stékající po povrchu.

Dispergace
– smísení dvou homogenních látek, z nichž jedna je ve formě drobných částic jemně rozptýlena ve druhé.

Enzymy
– specificky účinné látky bílkovinné povahy vznikající v organismu, které již v nepatrných koncentracích působí jako katalyzátory (snižují potřebnou aktivační energii reakcí).

EO
– ekvivalentní obyvatel, průměrná hodnota znečištění odpovídající produkci od jednoho obyvatele za den, v našich podmínkách je to 125 l/den a 60 g BSK5/den.

Eutrofizace
– zvýšení obsahu živin (fosfor, dusík), v povrchových vodách vyvolává intenzivní růst primárních producentů (řas, sinic, „vodního květu“).

Flokulace
– proces, při kterém se z destabilizovaných částic vzniklých při koagulaci tvoří usaditelné vločky.

Flotace
– separační metoda, která odstraňuje suspendované látky z vody pomocí mikrobublinek plynu, které ulpívají na suspendovaných látkách a vynáší je k hladině, odkud je takto vzniklá pěna odstraňována.

Fosfáty – soli kyseliny fosforečné.

Fotosyntéza
– biochemický děj, při němž se světelná energie přeměňuje na energii chemickou, z anorganických látek chudých na energii (CO2 a H2O) vznikají látky organické, z nichž se může energie opět uvolnit, např. hořením.

Hydraulické zatížení
– celkový přítok do čistírny či úpravny vody vztažený na jednotku času nebo objem přivedený na 1 m2 účinného povrchu zařízení za jednotku času.

CHSK (oxidovatelnost)
– chemická spotřeba kyslíku, je mírou obsahu látek schopných oxidace některými chemickými oxidačními činidly, nejčastěji dichromanem draselným CHSK a manganistanem draselným CHSK vyjadřuje přibližnou míru celkové koncentrace organických látek ve vodách.

Imobilizované kultury
– kultury mikroorganismů rostoucí na povrchu pevného materiálu.

Inertní  – netečný, neaktivní

Inkubace  – doba od naočkování do rozmnožení mikroorganismu.

Kal  – suspenze jemných pevných částic v kapalině.

Kalový index (KI)
– vyjadřuje sedimentační vlastnost kalu (ml/gr), objem, který zaujímá 1 g kalu po půlhodinové sedimentaci vztažený na celkovou koncentraci organické sušiny kalu.

Koagulace
– shlukování molekul, koloidů či částic do útvarů větších rozměrů za pomocí koagulantů.

Koagulant
– látka rozpustná ve vodě, která se suspendovanými a koloidními částicemi a molekulami obsaženými ve vodě vytváří fyzikálně – chemickými procesy vločky.

Kontaminace  – znečištění

Lyofilní
– smáčivý okolní kapalinou, látky slučující se s kapalinou a zadržující ji.

Lyofobní
– nesmáčivý okolní kapalinou, látky, které nezadržují kapalinu.

Metabolismus – přeměna látek a energií v živých organismech.

Mikroorganismy – organismy mikroskopických rozměrů.

Mineralizace – přeměna organických látek na anorganické.

Nitráty  – dusičnany (NO2, NO3).

Nitrifikace
– oxidace amonných iontů a amoniaku na dusičnany (nitráty) s dusitany (nitráty jako meziproduktem).

Nutrienty
– živiny, látky nezbytné pro půst, zejména fosfor a dusík.

Oligotrofní prostředí  – prostředí s malou dostupností živin.

Organické látky
– chemické látky obsahující uhlík a vodík, popř. kyslík, dusík, fosfor, síru atd.

Oxidace
– odštěpování elektronů z atomů nebo skupin, a tím zvyšování jejich kladného, resp. snižování záporného, oxidačního čísla (opak redukce).

Oxidační číslo
– oxidační stupeň, oxidační stav, udává počet elektronů, které je nutné soustavě (iontu nebo molekule) dodat či odebrat v průběhu oxidačně – redukční reakce.

Patogen  – organismus způsobující onemocnění.

Pcelk  – celkový obsah fosforu.

Plovoucí kal  – vrstva kalu na povrchu kapaliny.

pH
– záporný dekadický logaritmus aktivity vodíkových iontů (pH = 7 – neutrální, pH<  7 – kyselé, pH > 7 – zásadité). U kyselin je pH menší než sedm – čím menší číslo, tím „silnější“ kyselina; naopak zásady mají pH > 7, čím větší číslo, tím „silnější“ zásada.

Primární kal  – kal z mechanického stupně čištění.

Přebytečný kal
– část biologického kalu vznikajícího v aktivaci, je ze systému odtahován.

Předaerace
– provzdušňování odpadní vody před usazováním, biologickým nebo chemickým čištěním.

Předsrážení
– přímé srážení před primárním usazováním, následované biologickým stupněm čištění.

Reakce
– interakce dvou či více látek, při které vznikne jedna nebo více nových látek.

Recipient
– vodstvo (moře, jezero, řeka, atd.) vodní tok nebo jakákoli podzemní vrstva přijímající vodu z určitého povodí či vodu odpadní.

Recirkulace – vracení zpět do procesu.

Redox potenciál
– rovnovážný potenciál oxidačně – redukční elektrody ponořené do roztoku.

Redukce  – přijímání elektronů (opak oxidace).

Regenerace  – uvedení do původního stavu.

Rezistentní  – schopný odolávat nepříznivým podmínkám.

Sediment – usazenina (např. kalu na dně jezera či nádrže).

Sekundární kal  – kal z biologického čištění.

Separovat
– oddělit, odstranit, rozdělit (např. chemickou látku ze směsi).

Simultánní srážení
– přídavek koagulantů přímo do aktivačního procesu.

Stabilizace kalu
– částečný rozklad organických látek v kalu za anaerobních či aerobních řízených podmínek.

Stáří kalu (A)
– podíl mezi množstvím kalu v aktivačním systému a množstvím kalu odstraněným za den (jednak odebíraným jako přebytečný kal, jednak v odtoku).

Sterilizace
– proces, při kterém se zneškodní všechny organismy.

Substrát
– živné médium pro růst organismů, zdroj energie.

Surová voda
– neupravená voda z podzemních či povrchových zdrojů.

Surový kal
– nezpracovaný, nestabilizovaný kal z čištění odpadních vod.

Suspendované látky – nerozpuštěné látky.

Suspenze
– disperze malých pevných nerozpuštěných částic v kapalině.

Syntéza – vznik nových látek.

Toxický – jedovatý.

 Účinnost čištění
– snížení koncentrace určité složky znečištění vyjádřené v procentech původní koncentrace.

 Vyhnívání
– anaerobní proces stabilizace kalu.

Zákal
– znečištění vody způsobené nerozpuštěnými látkami o různém stupni disperzity (např. anorganické i organické koloidy, zbytky vloček po koagulaci atd.), vyjadřuje se v mg/l SIO2 (standard), nefelometrických zákalových jednotkách (NTU), formazinových zákalových jednotkách (FTU).

Zatížení kalu (B2)
– hmotnostní množství substrátu přivedené na 1 kg sušiny kalu (nebo organické sušiny) za den.